Poslední tři měsíce se pořád něco dělo. A abyste náhodou o něco nepřišli, tak vám to všechno povím. A nebojte, nebudu vás obtěžovat psaním a la “můj milý deníčku”. Budou to konkrétní postřehy, tipy a události, které s lymfatickým systémem souvisí. Ale vše pěkně po pořádku.

TRAMPOLÍNA

Byl začátek března, venku parádně mrzlo (to my s primárním lymfedémem velmi oceníme) a práce na online programu nabírala na obrátkách. V podstatě bylo téměř vše hotové a stačilo natočít pár videí (ANO, je to vykročení z komfortní zóny, ANO, oddalovala jsem to, co to jen šlo :)).

Chtěla jsem však, abyste si online kurz co nejvíc užili a abych vám byla v tom online světě trochu blíž skrz videa.

A víte, který pohyb patří mezi nejefektivnější na podporu naší lymfy? Ano, jedná se o TRAMPOLÍNU.

A tak jsme se s mým milým mužem, fotografem a kameramanem v jednom vydali do velkého jump centra, abych vás tím skákáním na trampolíně pořádně nakazila. Ale osud mi přichystal trochu jiný scénář.

Hned, asi po minutě skákání, jsem špatně dopadla a hopsání byl konec. Otok – kulhání – Úrazová nemocnice – nechodící sádra. Abyste to správně pochopili, nemám v plánu vás svojí nevydařenou skákací epizodou odradit od skákání. Ba naopak. Je to ale důležitá informace pro následné události.

foto bezprostředně po úrazu, kde kotník ještě vypadá úplně normálně

Nic v životě se nám neděje náhodou a můj úraz jak by smet. Měla jsem spoustu času a prostoru se zastavit (respektive, když jsem to nepochopila sama, bylo mi pomoženo :)) a pořádně se zamyslet, co je v mém životě potřeba vyladit. A protože jsem tomu byla otevřená, tak informace postupně chodily. Byl to zajímavý transformační proces, díky kterému jsem si uvědomila mnoho věcí (vím, zní to velmi obecně, ale detailněji třeba někdy příště :)).

POSTŘEH # 1

Když se vám stane něco, co vás přinutí se zastavit, je škoda nad tím jenom mávnout rukou. Pokuste se i z takové (a možná právě z takové) situace vytěžit maximum. Dejte si svůj život a jeho jednotlivé části víc do souvislostí, naslouchejte svému tělu i svému srdci a tuto situaci pak opustíte silnější a obohacenější (je to dobrá prevence, jak předejít tomu, aby se to opakovalo třeba v budoucnu).

CESTOVÁNÍ

Úraz na trampolíně se stal v době, kdy jsme už měli koupené letenky na dubnovou dovolenou na Srí Lanku. Měla jsem tedy necelých šest týdnů, abych se dala do kupy a pěkně to rozchodila. Poctivě jsem cvičila, mazala, bandážovala a jednou možná trochu přepálila intenzitu rehabilitace. A musím přiznat, že žádná sláva. Noha mi docela často otékala (a vlastně pořád otéká) a to výrazně víc oproti té druhé (což v minulosti tak nebylo). Přijala jsem to jako lymfatickou výzvu – LEVEL 2 :).

Čekal nás dlouhý let a vůbec mraky hodin na cestě. Žádná výhra pro “lymfatiky”. Už mám za ty roky ale řadu opatření, díky kterým jsem z oteklých nohou strach neměla a ráda se o ně podělím:

• kompresní podkolenky / punčocháče (bez nich raději nikam :))
• dostatečný pitný režim, ALE pozor na konzumaci alkoholu během cesty
• pravidelné protahování / kroužení kotníkama
• pokud vás čeká opravdu dlouhá cesta a trpíte na otékání nohou, tak se začněte už tak 2-3 dny předem na ni připravovat (odlehčete lymfatický systém stravou, zařaďte více pohybu)
• provádějte dechová cvičení
• a když vám vyjde čas, tak si pár dnů před cestou zajděte na manuální lymfodrenáž

To vše jsem poctivě dodržela a musím říct, že když jsme po 24 hodinách cestování dorazili na hotel, tak otok byl opravdu minimální.

POSTŘEH # 2

Nebojte se dlouhých cest! Sice to vyžaduje aktivní přístup a trochu přípravy předem, ale stojí to za to.

TROPY

Lymfatická výzva – LEVEL 2 – nabírá na obrátkách.

Cestovat do tropické země, kde pěkně pálivé jídlo je každodenním chlebem (bez pořádného kari jako byste tam ani nebyli) a s kotníkem pár tydnů po sundání sádry a zvýšenou tendencí k otokům je i pro ostříleného “lymfatika” parádní výzva.

Nebudu vám nic nalhávat. Porušila jsem spoustu opatření a nohy jsem rozhodně neměla jako laňka. A extrémně horké počasí si zahrálo také svoji roli.

I přesto jsem to vše v rámci možností zvládla s grácii.

Těchto pár jednoduchých věcí mi k tomu pomohlo:

• hluboké dýchání (ráno, večer, při siestě, když jsem si vzpomněla, na masáži, prostě kdykoliv to jen šlo)
• masáž (nejenom lymfatická, ale i ajurvédská masáž dělá divy)
• automasáž lymfatických uzlin (především v oblasti klíčních kostí a krku) – ráno, večer
• nohy nahoru
• joga (v tom horku ideálně v noci :))

POSTŘEH #3

I když máte pocit, že nic nefunguje, NEVZDÁVEJTE TO! Je možné, že v extrémních podmínkách osvědčená opatření nebudou zabírat tak jako jindy, ale bez nich by následky mohly být daleko horší.

Ale ne celá dovolená byla o lymfě a řešení otoků. Byla hlavně o lásce. O vzájemné blízkosti a o svatbě, která nás ještě víc spojila.

Léto tento rok začalo velmi brzy a s ním i větší tendence k otokům. Nenechme si tyto krásné dlouhé teplé dny zastínit a aktivně pojďme společně proudící lymfě naproti.

Přeji krásné léto bez otoků.

Kateřina